Když ateista, který je ateistou vědomě a z přesvědčení, miluje, jak to vysvětlíte? Může to být podle vás pravá láska? Jelikož Bůh je podle křesťanů láska. Jenže ateista popírá Boží existenci a distancuje se od této "Božské hypotézy". Je to snad tak, že i přesto se Bůh projevuje skrze tohoto ateistu a ten je schopen milovat, aniž by připouštěl Boží existenci - naopak, on ji usilovně popírá. Může pak být takový ateista paradoxně "dobrým křesťanem"? Pokud platí "Bůh je láska", pak milovat je tedy velice křesťanské...
A co takový praktikující křesťan, modlící se, hlásící se k římskokatolické církvy, který si nenechá ujít jedinou mši, ale nikdy nepoznal, co to je milovat? Čím to? Je to pak ještě vůbec opravdový křesťan? Není to jen falešná póza? Je jeho víra skutečná a upřímná? Není ten ateista z prvního odstavce náhodou více křesťanem, než on?
Není chválihodnější a křesťanštější, když někdo miluje a nehlásí se k Bohu, než když se k němu jiný sice hlásí, ale ve skutečnosti v sobě ani kus boha nemá? Je důležité chodit do kostela, nosit kříže na krku a v neděli si přivstat? Nebo je to o tom, jací jsme uvnitř? Zajímá podle vás Boha víc, zda chodíte do kostela, nebo zda jste dobrý člověk?
Napsal jsem v tomto krátkém textu spoustu tázacích vět. Budu rád, když se v komentáří budou objevovat vaše reakce, názory a odpovědi ;)
lisakki:
ber vážně Papovy připomínky, ví toho o víře a křesťanství hodně.
Ty mluvíš o lásce a milování - nejde Ti náhodou jen o lásku tělěsnou.?
Co, nebo koho, ty tedy miluješ tou tvou "opravdovou dvacetiletou láskou" ?
Ještě něco "lisakki"
Ty dovedeš definovat dobrého člověka ?
Je to ten co miluje pravou láskou to co chce a co se mu líbi, nebo ten co žije podle zásad daných civilizací , rasou, národem, nebo rodinou ve které byl vychován ?
Nebo snad ten co žije podle svého svědomí ?
Pak mě tedy vysvětli, co je např. to tvé svědomí.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.